Nevím jak vám, ale mně jako frustrovaní pitomci připadají ti, kteří se „diví“ následkům toho, co sami spískali (přinejmenším povýšeneckou lhostejností k „primitivním potřebám“ obyčejných lidí, ale někdy i jejich bezohledným válcováním). Někteří intelektuálové nemohou přes svou učenost pochopit, že nikdo (ani oni sami) ve volbách nehlasuje podle více či méně omezeného povědomí o tom, co je snad pravda a spravedlnost. Všichni (bez ohledu na vzdělání, inteligenci, věk, pracovitost a další předpoklady) se snaží prosadit svoje ZÁJMY. Pokud je někdo skutečný pitomec, může si nechat namluvit, že cizí zájmy jsou pro něj nějak prospěšné a tak jim dá přednost před vlastními. Obvykle ho čeká trpké vystřízlivění, za které se pak zpravidla mstí při každé vhodné příležitosti. Řekl bych, že nynější vystřízlivění je ještě dost střídmé a pomstychtivost vcelku mírná a že je ještě pořád reálná naděje vyhnout se opravdu vážné mizérii. Bohužel se schopní a úspěšní (často vzdělaní a vysokým IQ obdaření) nehodlají poučit a flexibilně přizpůsobit. Nadále s neutuchající zarputilostí prosazují výlučně zájmy vlastní v domnění, že jen mimořádný ubožák nechápe jejich „všeobecně platnou pravdu“. Možná jsou pro občanská práva a demokracii největší hrozbou zrovna oni: Zatím jen spekulují jak omezit aktivní volební právo ve svůj prospěch, nelze však vyloučit, že je už brzy napadne izolovat „pitomce“ v lágrech pro choromyslné (protože jen blázen nevidí, jak jsou „cestování, banány a hajzlpapír“ mírou všech hodnot / by17529č).
2019 ©