Je myšlenka plod, nebo výkal?

Napsal zblo (») v úterý 9. 1. v kategorii politika, ekonomika, společnost, přečteno: 128×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinepomnik.jpg

Vzdělanost do značné míry spočívá v dovednosti vyhledávat potřebné informace. Dokud k vyhledávání sloužily téměř výlučně knihy, nemohl být pro obtíže s tím spojené vzdělancem kdekdo (původ, styky či známosti a samozřejmě peníze bývaly leckdy důležitější než inteligence). Nyní je to jinak. Dnešní vzdělanost nespočívá v dovednosti vyhledávat informace (pomocí internetových vyhledávačů to ze svého soukromí zvládne levně i člověk mentálně retardovaný), ale ve schopnosti informace třídit a vyhodnocovat (což klade nebývalé nároky právě na inteligenci a relevantní zkušenosti). Ani knihy nemusely být vždy zcela seriózní, přesto renomované publikace renomovaných vydavatelů skýtaly záruku značné spolehlivosti nabízených informací v důsledku prověřování jejich věcného obsahu a zkoumáním příslušné erudice autorů.
Dnes je snadné informace nejen vyhledávat, ale i tvořit a nabízet. Lehce to zvládnou jak idioti, tak také hlupáci nebo lumpové. Je například dobré vědět, že výroky slavných (ty skutečné, nepřekroucené a uváděné v náležitých souvislostech) nejsou argumenty, ale nanejvýš podněty k zamyšlení. Podobně stojí za neukvapené zvážení, zda to či ono tvrzení není pouhým přáním, povýšením individuálního postoje na obecný názor (nebo dokonce poznatek), případně čirou manipulací s obvykle nekalým skrytým úmyslem. Máme totiž neodolatelnou touhu věřit všemu, co vyhovuje našemu mínění (respektive cítění), a naopak. Tím se v nás půvabně snoubí překvapivě bystré kritické myšlení s nijak zvlášť překvapující lehkověrností. Vyskytují se třeba lidé, kteří nesou nelichotivé skutečnosti o své církvi (politické straně, kuchařských dovednostech maminky) tak nelibě, až veškeré informace tohoto druhu po odeznění intenzívní emoce důkladně vytěsní z mysli ke škodě své i bližních. Znám se také s takovými, kteří mě považují za provokatéra kvůli tu a tam zopakovanému vyjádření, že mívám velkou chuť právě na ty poživatiny, které mi škodí. Zastávají totiž vědecký světonázor, že si tělo samo říká o to, co nejvíc potřebuje.
Další (nikoli nutně jiní) naproti tomu vhod i nevhod šíří bludy, jež dílem nekriticky přejali a dílem zhotovili na základě vlastních tužeb či sklonů. Z jaké studnice (?) moudrosti kdosi načerpal výrok, že slabí se mstí, silní odpouštějí a moudří ignorují? Dovedu si představit, že pramení z bezmoci (nebo z nedostatku odvahy) zatočit s nějakým darebákem, rozhodně však nejde o reflexi obecně platné reality. Ještě strašidelnější je, že se podobných nesmyslů ujímají nadšenci, kteří jimi nezištně oblažují okolní svět. Jednoduchá a úderná jasnozřivost zřejmě oslovuje víc než touha po vzdělání (nebo aspoň strach být za blbce). Dodatečné vysvětlování, že je to či ono míněno jinak, než jak to zní, nebývá už tak břitké, ale spíš únavné a nezajímavé (by1817č).

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a devět