Tadeusz Dołęga-Mostowicz

Napsal zblo (») v pátek 30. 10. 2015 v kategorii čtenářský občasník, přečteno: 657×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinemostowicz.jpg

Polský novinář, prozaik a scenárista. Narodil se 10. srpna 1898 v Okuněvu (tehdy ruská gubernie Vitebsk, nyní severní Bělorusko), zahynul 20. září 1939 v obci Kuty (dnes na jihozápadní Ukrajině asi 50 km od hranic s Rumunskem).
Jeho rodiči byli bohatý právník Stefan Mostowicz a zámožná velkostatkářka Stanisława Potopowiczová.
V roce 1915 absolvoval gymnázium ve Vilně (Vilnius) a začal studovat práva na univerzitě v Kyjevě. V té době byl členem polské konspirační vojenské organizace. Roku 1917 studia přerušil a zřejmě dost komplikovaně (snad přes Finsko a Švédsko) emigroval do Varšavy, kde (1918 nebo 1919) vstoupil jako dobrovolník do armády[1]. Zúčastnil se tzv. polsko - bolševické války[2].
Od roku 1922 pracoval nejdříve jako sazeč a korektor, později už jako reportér a fejetonista a v letech 1925 až 1926 přímo v redakci deníku Rzeczpospolita[3]. Jeho kariéru patrně podpořil strýc Zygmunt Rytel, vlivný profesor Varšavské polytechniky. Tehdy Mostowicz začal používat přídomek Dołęga, převzatý z matčina rodového erbu. Publikoval i v nacionalistickém týdeníku Prosto z mostu (Bez obalu)[4] a jinde. Politicky či ideologicky se přímo neangažoval, ačkoliv si břitkým úsudkem a dovednou polemikou získával jak obdivovatele mezi čtenáři, tak zaťaté protivníky, zejména z řad popřevratové (1926) vládnoucí garnitury.
V září 1927 byl kvůli kritickým článkům unesen sanační[5] bojůvkou, zbit do bezvědomí a pohozen do zaplaveného hliniště v lese nedaleko Varšavy. Před jistou smrtí ho zachránil kolem náhodně projíždějící vesničan[6]. Zřejmě i proto zanechal žurnalistiky a začal se plně věnovat literatuře.
Po mimořádném úspěchu knihy Kariéra Nikodéma Dyzmy z roku 1932 (v níž nadčasově napadl a zesměšnil vládní a společenské elity) se věnoval už jen velmi dobře honorovanému a výnosnému[7] psaní románů a scénářů.
Během válečného nasazení v září 1939 údajně velel (jako poddůstojník aspirant) obraně mostu[8] nedaleko městečka Kuty v tehdejším jihovýchodním Polsku. Po invazi Rudé armády se prý pokusil uniknout v přestrojení, byl však starousedlíky udán a sovětskými vojáky na místě popraven (měly ho usvědčit důstojnické holínky, které si ponechal). Podle jiné verze padl při ostřelování sovětským tankem, případně rukou horlivého příslušníka sovětské vojenské hlídky (když organizoval zásobování vojska nebo místního obyvatelstva)[9].
Jeho ostatky byly do Varšavy převezeny až v listopadu 1978 a uloženy v památné nekropoli na Powązkach.
Napsal šestnáct nebo sedmnáct neobyčejně populárních románů: Poslední brigáda (na pokračování vycházela 1930 v katovické Polonii, knižně 1932), Kariéra Nikodéma Dyzmy (na pokračování 1931 v deníku ABC[10], knižně 1932), Čínské figurky (na pokračování 1932, knižně 1987), Prokurátorka Alice Hornová (1933), Bratři Dalczové & spol. a Nekryté šeky (1933), Nadbytečný doktor Murek a Druhý život doktora Murka (1936), Léčitel (1937), Profesor Vlčák (1939), Deník paní Hanky (1939) aj. Scénáře: Tři srdce, Testament profesora Vlčáka, Doktor Murek, Bílý mouřenín.
Úspěšnost jeho prací spočívala v atraktivních příbězích, plných melodramatických a tajemných zápletek, spojených s kritikou tehdejší politické, hospodářské a společenské reality.
V poválečném „lidovém“ Polsku podléhalo téměř celé jeho literární dílo (s výjimkou Kariéry Nikodéma Dyzmy, Léčitele a Profesora Vlčáka) cenzuře. Roku 1951 byly jeho knihy staženy z veřejných knihoven.
U nás (snad až na jednu rozhlasovou adaptaci) uniká jakékoliv pozornosti[11] (dle polských zdrojů by121021č).
---
[1] Mostowiczovi přišli v důsledku říjnové revoluce o majetek, jejich domov se po I. světové válce ocitl „v zahraničí“ a tak se rodina (Tadeusz měl ještě dva sourozence) přes četné peripetie přestěhovala do Polska.
[2] (1919 – 1921)
[3] Tehdy provládní tiskovina, původně založená na tradicích pozemkové šlechty, postupně pak reprezentující křesťanskodemokratické a národnědemokratické (později protisanační) postoje. Vycházela od roku 1920. Název byl u odlišně zaměřených novin používán až do roku 1950, kdy bylo vydávání zastaveno. Od roku 1982 obnovena jako „orgán“ vlády PLR v důsledku změn po vyhlášení výjimečného stavu (před vánoci 1981) generálem Jaruzelským (nar. 1923). Po roce 1989 vychází jako nezávislý deník.
[4] Literárně–umělecký časopis z let 1935 – 1939, mj. redigovaný S. Piaseckým (1901 – 1964; viz příslušný článek), preferující pravicově radikální politické postoje (zaměřené proti liberalismu, socialismu, komunismu a sanaci) s fašizujícími a antisemitskými tendencemi.  Mezi přispěvatele patřil i kanonizovaný (1982) kněz Maksymilian Maria Kolbe (1894 – 1941 v Osvětimi).
[5] ... polská tzv. politika sanace (ozdravění, nápravy) trvala mezi lety 1926 a 1939. Jejím počátkem byl ozbrojený květnový převrat maršála Piłsudského (1867 - 1935) z roku 1926.
[6] Vlna veřejného pobouření a následné vyšetřování (případ nebyl ojedinělý a vyzněl do ztracena) poněkud připomíná okolnosti pozdějšího únosu a vraždy beatifikovaného (2010) kněze Jerzeho Popiełuszky (1947 – 1984) komunistickou státní bezpečností.
[7] Mostowiczovy příjmy (v době hluboké a vleklé hospodářské krize) prý činily až 15 tisíc zlotých měsíčně, což byla ohromná suma. Žil honosně a jezdil dvanáctiválcovým buickem. Do značné míry může být považován za prototyp selfmademana.
[8] ... nomen omen?
[9] Skutečné okolnosti jeho smrti jsou nejasné (jednotlivá svědectví se diametrálně liší). Negativní roli sehrála i pozdější komunistická propaganda, snažící se Mostowicze pošpinit (čímž přispěla ke vzniku sobě nepřátelských teorií).
[10] ... konflikty a zásahy sanační cenzury všeobecné popularitě díla jen prospěly
[11] Jak jinak?! Obecné povědomí o polské kultuře lze bez větší nadsázky označit za fatální.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvanáct a dvě