Svatí na prodej

Napsal zblo (») v neděli 15. 10. 2017 v kategorii bezprizorní překlady, přečteno: 413×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinevira.jpg

Stéblo ze slamníku, na němž spala svatá řeholnice Maria Maravillas, růženec s nádobkou, která obsahuje vodu ze zázračného pramene, plátno, dotýkané tělem sv. Terezie od Dítěte Ježíše... Předměty, které lze najít na stránkách aukčního servisu Allegro.
Na začátku 21. století kvete obchod s relikviemi na dříve nevídané úrovni.  V soutěži o svaté předměty konkurují farnostem obyčejní podvodníci.
---
autor článku včetně názvu a perexu: Andrzej Fedorowicz[1] / zdroj: časopis Focus  č. 4/211 z dubna 2013, str. 24 až 28 / nekomentovaný překlad pro vlastní poučení a pobavení by141121č
---
Zdálo by se, že v době vědeckého rozvoje a pokročilé sekularizace ztrácejí svaté tretky jakoukoliv hodnotu. Chyba lávky! Globalizace, levná komunikace, rozvoj poutní turistiky a možnosti internetového obchodování způsobily, že poptávka po relikviích je dnes větší než kdykoli dříve. Církev se ji snaží horko těžko uspokojit. Díky změnám kanonizační a beatifikační procedury z roku 1983, které lze charakterizovat jako „rychlou cestou ke svatosti“, mohl papež Jan Pavel II. kanonizovat o dobrou polovinu více svatých než třiatřicet jeho předchůdců dohromady (beatifikace v to nepočítaje). Benedikt XVI. pak blahořečil 498 španělských mučedníků během jediného obřadu. Mezi důsledky tohoto počínání patří masová produkce relikvií.
Svaté zákonitosti trhu
Američtí sociologové Rodney Stark a William S. Bainbridge se pokusili odhalit, jak je možné, že „obchod s duchovnem“ stále vzkvétá i přes teze o nevyhnutelné erozi náboženství. Vědci použili k výzkumu tohoto fenoménu klasické ekonomické nástroje. Církve pojali jako firmy, jejich struktury jako obchodní síť, duchovní jako manažery, věřící jako zákazníky - a samotné náboženství jako zboží.
Během výzkumu dospěli Stark a Bainbridge k závěru, že „trh s duchovnem“ probíhá podle všech ekonomických pravidel. Někdy v něm podniky působí v rámci svobodné konkurence, jindy zas fungují jako monopoly nebo za podmínek regulace shora. Existuje trh primární i sekundární, ale i „černý trh“.
Svatí jsou značkové zboží. Čím vyšší prestiž, tím vyšší cena. Manažeři (kněží), kteří vlastní nejvíce ceněné značky, získávají dominantní postavení ve firmě (v církvi).
Věřící, kteří se spolehnou na konkrétní značku, si podle svého přesvědčení  zvětšují šance na dosažení nadpřirozených zisků (spásy), jež náboženství nabízí. Klíčovou roli v této síti transakcí sehrávají relikvie.
Tři stupně svatosti
Na stránkách Allegro[2] si lze v nabídce „kup ihned“ pořídit relikvii už za 10 PLN[3] (plus poštovné). Tolik stojí kousek plátna, kterým byla dotýkána ampulka s krví blahoslaveného kněze Popieluszky.
Jedná se o tzv. relikvii třetího řádu, tedy nejnižšího stupně. Církev obchodování s nimi neschvaluje, ale přivírá oko, jestliže se výslovně uvádí „cena za relikviář - relikvie gratis“. Relikviářem je obvykle fotografie příslušného světce, zalaminovaná společně s kouskem „posvěcené“ látky.
Relikvii třetího stupně si může každý opatřit sám. Stačí se nějakým předmětem dotknout něčeho, co patřilo svatému nebo blahoslavenému (masově to např. dělají návštěvníci domu Karola Wojtyły ve Wadowicích) nebo se dotknout relikviáře s částí jeho těla, případně hrobu. Podobné je to se svatou prstí nebo vodou. Ovšem s cennějšími relikviemi to už tak snadné není.
V internetové aukci nabízený fragment sutany blahoslaveného papeže Jana XXIII. je už relikvií druhého stupně. Do téhle kategorie patří všechny části oblečení blahoslavených a svatých, a také jejich věci. Medailka s kouskem papežovy sutany stojí 85 PLN.
Nejdražší jsou však relikvie prvního stupně. Jedná se o fragmenty těl svatých a blahoslavených a o předměty, související s ukřižováním Krista[4].
Jak výnosný může být obchod s relikviemi, to ukazuje případ slamníku jisté kanonizované španělské řeholnice. Rozporcovaný na 100 tisíc částeček slámy vstoupil po příslušné úpravě na „trh s duchovnem“ v ceně 20 PLN za kus. Snadno si můžeme spočítat, že slamník této světice měl hodnotu zhruba dvou miliónů PLN.
Komu kost?
25. března 1993, necelý měsíc před slavnostní beatifikací Faustyny Kowalské, otevřely řeholnice z kongregace Sester Božího milosrdenství v Łagiewnikách truhlu své patronky, zesnulé před sedmapadesáti lety. Z těla zůstala jen kostra, což sestry potěšilo: znamenalo to, že si Bůh přál, aby její kosti byly rozdány.
Velké kosti paží a nohou byly s lebkou Faustyny vloženy zpět do rakve, která byla zapečetěna a uložena v klášterní kapli. Kosti rukou, chodidel a páteře byly po omytí lihem a ošetření preparátem proti plísním zavinuty do hedvábí a vloženy do speciální krabice. O sedm let později byla Faustyna papežem Janem Pavlem II. kanonizována.
Do kláštera v Łagiewnikách začaly z celého světa přicházet prosby o relikvie. To sestry nemohly odmítnout, protože církevní předpisy nařizují, aby nově budované kostely měly ve svých oltářích přinejmenším dvě relikvie svatých. Sestra Ignácie (ustanovená správkyní relikvií) přiznává, že od okamžiku svatořečení Faustyny rozeslala už přes 4 tisíce pětimilimetrových fragmentů jejích kostí do téměř stovky států po celém světě. Spotřebovala tím více než čtvrtinu obsahu zmíněné krabice. Přes prověřování obdržených žádostí si sestra není jistá, zda se část relikvií nedostala do rukou sběratelů a podvodníků, vydávajících se za kněze.
Internetová kruciáta
Americký kněz Thomas J. Serafin řídí organizaci International Crusade for Holy Relics, která má za úkol potírat internetový obchod se svatými.
Už se mu podařilo vystopovat mj. obvazy s krví ze stigmat otce Pia (3 tisíce dolarů) a kadeř vlasů svatého Františka z Assisi (600 dolarů). Pro ICHR pracuje 200 dobrovolníků, ale najít všechny relikvie v servisu, čítajícím přes 100 miliónů nabídek, není snadné. Tím spíš, že prodávající i kupující používají kódy, které jsou srozumitelné jen zasvěceným.
Spisovatel Steven Sora se domnívá, že největší internetoví prodejci relikvií používají latinské zkratky, většině lidí nesrozumitelné.
Během shromažďování podkladů pro knihu „Poklady z nebes“ narazil mj. na nabídku mléka Nejsvětější Panny Marie (zakódovanou jako Ex Lacte BVM), trnu z Kristovy koruny a kosti svatého Ondřeje.
Některé z jím vypátraných nabídek (např. mléko Ježíšovy matky) vypadají jako zjevný podvod, přesto jsou často vybaveny „certifikátem pravosti“ s pečetěmi papežů nebo biskupů.
Thomas Serafin nepátrá, jakým způsobem relikvie vznikly a zda jsou doprovodné dokumenty falešné. Prostě jen nechce, aby se objevovaly na aukcích vedle erotického prádla a pohanských amuletů. Spolu se svou organizací už několikrát vyzval k bojkotu eBaye na Velký pátek. Servis zakázal nabízet k prodeji předměty, obsahující části lidského těla, ale nikam to nevedlo.
Během několika minut se mi na stránkách eBay podařilo najít tři relikviáře s fragmenty kostí svatých: papeže Pia X., Františka z Pauly a Rafaela Kalinowského. Ceny? Od 600 do 1750 PLN.
Zloději, nebo vykonavatelé Boží vůle?
Mnoho relikvií prvního stupně se dostalo na „černý trh duchovna“ v důsledku krádeží. Církev však nezná pojem „krádež relikvie“. Jak uvádí Steven Sora, „furta sacra“ (svatokrádež), čili vzetí relikvie z nějakého místa, není považováno za zločin, ale za splnění Boží vůle. V takovém případě se používá termín „přenesení“, jehož oficiální interpretace říká, že jestliže se relikvie ztratila, pak její majitel zjevně nebyl hoden toho, aby ji vlastnil. Jestliže jsou tedy dnes krádeže relikvií  stíhány zákonem, děje se tak hlavně kvůli jejich památkové hodnotě[5].
Právě k tomu došlo v případě jedné z nejcennějších polských relikvií, lublinského fragmentu kříže, na němž zemřel Kristus - jednoho ze tří největších na světě. Stříbrný relikviář z 10. století o hmotnosti asi 20 kg zmizel 10. února 1991 z dominikánské baziliky. Bratři se přes 22 let pokoušejí pokáním za své hříchy usmířit Prozřetelnost, aby znovu byli hodni vlastnit relikvii nevyčíslitelné ceny. Dosud marně.
Jedna z pátracích verzí lublinské policie spočívá v předpokladu, že „svatokrádež“ byla spáchána na objednávku ruské pravoslavné církve. Ta po více než sedmdesáti letech komunismu trpí citelným nedostatkem relikvií, důsledně ničených totalitním režimem v rámci boje proti náboženství.
Lublinská krádež není výjimkou. Před půldruhým rokem byl z irského opatství v Tipperay ukraden jiný fragment Svatého kříže, přechovávaný zde 900 let. Policii se nepodařilo najít stopu.
Bohatství z krve
Kostem svatých a věcem, které jim náležely nebo s nimiž přišli do styku, byly vždy připisovány zázračné vlastnosti. Proto je také poutní turistika do míst, kde se nacházejí slavné relikvie, po staletí zdrojem obrovských příjmů církve.
Jak píše Steven Sora, jen během jediného dne roku 1496 prošlo katedrálou v Cáchách přes 140 tisíc věřících, aby spatřili zde vystavené relikvie: bederní roušku, kterou měl Kristus na kříži, část houby, jíž byl otírán a rubáš Matky Boží. Každý z poutníků zde zanechal dar. Dnes se neděje nic jiného: hrob blahoslaveného kněze Jerzeho Popieluszky ve varšavské Žoliboři už navštívilo téměř 20 miliónů věřících.
Zatímco ekonomika, spojená se svatými ostatky, se od středověku nezměnila, marketingové techniky jsou nyní o mnoho pokročilejší. Přede dvěma lety dostal zraněný automobilový závodník Robert Kubica od krakovského arcibiskupa Stanislawa Dziwisze prostřednictvím televize relikvii s částečkou krve Jana Pavla II.
Svět se tehdy dozvěděl, že arcibiskup Dziwisz je na světě jediným držitelem relikvie prvního stupně blahoslaveného Jana Pavla II. v podobě lahvičky s krví, kterou lékaři odebrali umírajícímu papeži při tracheotomii.
Podle teorie Starka a Bainbridge otevírá takovéto monopolní postavení před krakovským metropolitou značné možnosti, včetně vybudování svatyně, která se stane světovým centrem kultu Jana Pavla II. Zájemci o návštěvu projektovaného papežského centra „Nebojte se“ (realizační náklady se odhadují na zhruba 200 miliónů PLN) určitě nebudou chybět. Desítky farností už obdržely relikviáře s kapkami papežovy krve, pocházejícími z krakovské lahvičky. Bezpochyby se budou cítit zavázány k zorganizování poutí. Pokud se na „trhu s duchovnem“ neobjeví nějaké konkurenční relikvie Jana Pavla II., investice do Centra se nejspíš vrátí během několika let. Poptávka po relikviích by tak neměla překvapovat[6].
---
[1] (doplňky a upoutávky textu, popisky fotografií): Andrzej Fedorowicz - (polský) novinář a spolupracovník nevládních organizací. Vede školení a internetové projekty. Specialista na kriminální tematiku. / V barokním kostele sv. Trojice v Janowě Podlaském můžeme obdivovat relikvie sv. Viktora - lebku a kost. / Přenos veřejného výstavu těla otce Pia televizí RAI se těšil rekordní sledovanosti. Protože ze světcovy hlavy zbyla jen lebka, byla na ni přiložena silikonová maska, zhotovená firmou, která spolupracuje s muzeem Madame Tussauds. / Na 200 tisíc kousků byla rozdělena sutana Jana Pavla II. Z ní pocházející nitka je jeho nejmenší relikvií. / 6500 dolarů - tolik stojí relikviář z 19. století, obsahující tzv. mannu svatého Mikuláše - olejovitou substanci, která vždy po nějakém čase mokvá z kostí světce (věda nedovede tento jev jednoznačně vysvětlit). Manně jsou připisovány mj. zázračné léčivé vlastnosti. / 62 tisíc - tolik předmětů je každý den nabízeno k prodeji servisem eBay v kategorii „relikvie“. / 2 tuny váží největší relikvie polského papeže. Jde o papežské auto značky BMW, přechovávané v klášteře na Jasné Hoře.
[2] http://allegro.pl/listing/listing.php?order=m&string=relikwie&bmatch=seng-v6-p-1-kol-1106
[3] 1 PLN (polský złotý) = asi 6,50 Kč
[4] (doplňky a upoutávky textu, popisky fotografií): 29 hřebů ze Svatého kříže se nachází v katedrálách po celém světě. Některé vznikly přetavením větších na menší, jiné obsahují jen část „originálu“. Podle učení církve má každý fragment svatého předmětu stejnou moc jako celek. Proto jsou všechny považovány za autentické. / Sv. sestra Faustyna Kowalska byla hrdinkou XVI. setkání mládeže v Lednici. Kromě na snímku viditelných relikvií přivezly sestry mj. i zpovědnici, u níž se světice zpovídala.
[5] (doplňky a upoutávky textu, popisky fotografií): Kostel v Leśné u Žywce je prošpikován elektronikou víc než nejedna banka. Nic divného - je tu nashromážděno přes 130 relikvií různých svatých včetně všech dvanácti apoštolů. / 18 PLN stojí jeden mililitr vody z pramene v Lurdech. / Hodnotu 60 PLN má jeden gram prsti z kláštera otce Pia. / 102,5 dolaru - taková je na stránkách eBay vyvolávací cena relikviáře s kouskem kosti svaté Heleny - té, která svou výpravou do Svaté země rozpoutala ve 4. století velký kult svatých ostatků. / 30 PLN stojí kamínek ze Svaté země, kde žil Ježíš.
[6] Pro ty, kdož lační po vědomostech: Steven Sora - Skarby z niebios (Poklady z nebes; vydavatelství Amber, Varšava 2005), Rodney Stark, William S. Bainbridge - Teoria religii (Teorie náboženství; vydavatelství NOMOS, Krakov 2000)

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel deset a tři