Je těžké být prorokem mezi optimisty

Napsal zblo (») v neděli 2. 4. 2017 v kategorii čtenářský občasník, přečteno: 1187×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinepan-sveta.jpg

Vachkův žánrově výjimečný utopický román (z roku 1925) se řadí k obdobným výplodům Čapka (1922) a Erenburga (1923).[1] Zdá se mi, že tu nešlo o pouhou inspiraci, ale spíš o kritickou reakci a ideové vymezení. Zaujme, že Vachek navzdory momentálnímu mínění nijak nepodceňoval světovládné ambice Německa, a dokonce ani jeho zatím skrytý potenciál (ačkoliv o konvenční převaze a bojechtivosti protivníků nepochyboval ani on). Beer ovšem není Erenburgův deprivovaný Boot, a už vůbec předobraz skutečného Hitlera (tím není ani knajpující figurka Hauser - navzdory holínkám a inauguračnímu cylindru). Vachkův pán světa je racionální (z dnešního hlediska paradoxně židovský) byznysmen, jemuž masové zabíjení není mstou ani požitkem, ale pouhou nezbytností. Do jeho pojetí světa nepatří abstraktní ideály a iluze (autor sice připustil bezduchost Beerova projektu, přesto se nehodlal zaplétat s profláklým Bohem nebo s vágním Absolutnem). Podle Beera spočívá budoucnost lidstva v konzumaci baťovsky standardizovaného blahobytu (připomínající víceméně nasycenou spokojenost domestikovaných přežvýkavců) bez nežádoucího hemžení konkurenčních zájmů. Americký velkopodnikatel Morgan (který se už smiřuje s funkcí pouhého satrapy) to synovi vysvětluje polopaticky: Je konečně nesmysl nutit chudáky, aby neměli vůbec nic, když můžeme s jejich pomocí velmi lacino vyrobit mnoho věcí, které je naplní blahem a které, aniž proděláme nebo zchudneme, opatří jim iluzi majetku (...) Obchod, synáčku, je jediná svatá věc na této zeměkouli (str. 245). Podobně jako Ens Boot, hodlá i Vachkův nastávající pán světa hrát roli šedé eminence. Milence (a bolševické špiónce) Věře Nikolajevně se poněkud naivně svěřuje: I když dosáhnu všech svých cílů, miláčku, zůstanu masám v své pravé podobě neznám (...) Bude za mne panovat velké množství „Diktátorů“, kterým se za tuto oběť zaplatí zlatem a ukojením ješitnosti. Opravdová inteligence a síla se nikdy nedrala na vykřičená místa. Při moci, kterou mají lidé mého druhu, mohli se snadno stát prezidenty a králi. Byla by to však nejhorší věc, kterou by mohli udělat. Každý vládce musí vynakládat největší část svého umu, jak by svůj diktát, který uskutečňuje, vpravil do panující mravní soustavy. Přenechám tuto nepříjemnou práci milerád našemu drahému Prorokovi. Jak víš, miláčku, mám nejraději tmu (str. 106). Jenže i v něm běsní svého druhu slabošská vášeň: ... usmíval se (...) jako sup. Je ovšem otázka, usmívají-li se supové (...) Beerův škleb vyzařoval ďábelskou radost a chtivost šeredného a zlého, ba odporného židovského finančníka (...) nestvůra bez národnosti a víry, nepochopitelná a jednoznačná masa síly a inteligence, která schroupne vše (str. 112-113) ...
Přes naznačené psychologizující momenty je kniha sžíravou kritikou mechanismů a manýr kapitalismu (což nám poslední dobou přestalo připadat jako komunistická propaganda), nešetří však ani socialistickou alternativu, v níž je obsaženo „totéž jinak“ (... připojím se raději k anarchistům, neboť vy chcete toliko jeden prokletý materialismus nahradit jiným - vyčítá básník revoltujícím socialistům na str. 215). Chystaná „německá“ nadvláda se sice nemůže obejít bez hrubého násilí, zvítězí však „humánní technologie budoucnosti“ v podobě plynů a paprsků - ani Vachek si ve dvacátých letech minulého století nedovedl představit vojenskou mašinérii nacistického Německa. Jenže válka o délku pracovní doby nepřerůstá v genocidu. Beer není ničitel, ale podnikatel: Vítěz nikdy nedává poraženému chleba, nýbrž mu jej odnímá. Ale otrokář nasytí otroka, jehož vzpouru potlačil, neboť je jeho zájmem, aby otrok mohl pracovati (str. 191).  Řešením poválečné situace se tak stává Světová průmyslová a obchodní unie. Skoro to vypadá, jako by autor viděl dál než všichni čapkové a erenburgové dohromady. Odpůrci sjednocené Evropy by snadno našli paralelu mezi Beerovou SPROU a „německou“ EU: Za patnáct let nebude nikomu ani možno, aby pomyslil na to, protivit se vůli Berlína. Berlín bude pánem světa silou důsledků mé SPROU. Tato SPROU, pánové, zbaví každým dnem své existence svět jistého množství jeho samostatnosti (str. 202) ...
Vachek dovedl předpovědět znovuzřízení papežského státu (1929), a dokonce i jeho hebrejské protiváhy v Palestině (1948), s bolševickým Ruskem si však věděl rady jen o málo víc než spisovatelé před ním (mám dojem, že Čapek s ním nekalkuloval vůbec, zatímco Erenburg jej obcházel jak horkou kaši): příští vstup sovětského impéria do evropských dějin odbyl na závěr jedinou nepříliš prorockou větou. Přesto se v této věci posunul dál než jeho předchůdci, a ani v tom mu nelze upřít jistou dávku jasnozřivosti. Snad je to jeden z důvodů, proč na něj komunistický režim shlížel blahosklonně (ten nacistický zas mohl kvitovat jeho „antisemitismus“), aniž by mu to ubíralo na cti. Jde o rozhovor s Věrou Nikolajevnou na str. 137: „Rusko je tvrdá kost, kterou se vám nepodaří nikdy pozřít. Vy, Němci, jste zvláštní národ. Máte talent, ale s rozkoší otročíte. Tato záliba v otročení je jednou z vašich největších sil. Věřím, že půjdete proti nám jednou jako semknutý národ a ve vašem vleku snad celá Evropa. Ale ani pak nad námi nezvítězíte.“ - „Kdyby byli všichni Rusové, jako jste vy,“ řekl Winterfeld s úctou, „snad by se nám to nepodařilo. Avšak Rusko je bažina a jako na břehu bažiny kvetou nejkrásnější rostliny, tak vy a několik vám podobných budíte představy, kterých není. Nepošleme proti vám vůbec vojáky. Postačí kořalka. Nebo nové náboženství. Poddáte se nám sami.“
Mohl by následovat konec dějin Francise Fukujamy. Kdyby všemocný Beer nebyl zas jenom prachobyčejný smrtelník (by1742č).[2]
---
Emil Vachek - Pán světa (Čs. spisovatel, Praha 1989)
---
[1] K tomu Pavel Kosatík na str. 297 a 298.
[2] Vachek byl otcův (výrazně starší) rodák z královéhradeckého Pražského předměstí. Až při četbě téhle knihy mi došlo, odkud bral táta některé ze svých moudrostí, jimiž se nás v dětství pokoušel vzdělávat.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.

Komentáře tohoto článku jsou moderovány. Váš příspěvek se zobrazí až po schválení autorem článku.

Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel šest a pět